Motu proprio
TREDECIM ANNI

obsahující schválení definitivních statut Mezinárodní teologické komise

Proběhlo již 13 let od doby, kdy náš předchůdce Pavel VI. blahé paměti v souvislosti s návrhem biskupské synody (Srov. Pavel VI., Nostrum hoc Consistorium, proslov u příležitosti ustanovení dvou nových kongregací dne 28. dubna 1969) založil Mezinárodní teologickou komisi (MTK). V průběhu téměř tří pětiletých období odborníci v oboru posvátné teologie, kteří byli povoláni do tohoto úřadu, pracovali velmi pilně a moudře a přinesli vynikající plody své práce. Proto také nejvyšší pontifik Pavel VI. a rovněž my jsme je rádi přijímali, abychom jim dávali naše otcovské povzbuzení a abychom jim projevovali naši vděčnost za jejich studia a námahy. Značná část těchto textů je již známa, když byly schváleny Pavlem VI. a publikovány.

V roce 1969 byla statuta schválena na zkoušku (ad experimentům) (Srov. AAS 61 [1969] s. 540-541). Zdá se, že nyní již nadešel čas dát těmto statutům trvalou a definitivní podobu, a to na základě dosavadní zkušenosti, aby na tomto základě MTK mohla lépe naplňovat jí svěřený úkol. Ten byl výslovně popsán Pavlem VI. v proslovu, který přednesl na prvním plenárním zasedání MTK a v němž řekl, že tato nová instituce je založena proto, „aby poskytovala svou pomoc svatému stolci a zejména posvátné Kongregaci pro nauku víry“ (AAS 61 [1969] s. 713n).

Petr a apoštolově totiž stejně jako jejich nástupci ve svaté tradici, tedy římský pontifik a spolu s ním také všichni biskupové církve, obdrželi absolutně jedinečným způsobem úkol autentického magisteria spolu s odpovědností za ně, a to v souladu s Ježíšovým přikázáním: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku“ (Mt 28, 19-20). Druhý vatikánský koncil zejména v dogmatické konstituci Lumen Gentium (III. kapitola) ve stopách celé tradice církve definuje tyto úkoly jako „charismata“, která jim propůjčují sílu, účinnost a autenticitu.

Nicméně tato specifická služba potřebuje studium a námahu teologů, od nichž se podle slov Pavla VI. očekává „spolehlivá pomoc [...] při naplňování úřadu, který Kristus svěřil svým apoštolům slovy: ‚Jděte ke všem národům ... a učte je‘“ (AAS 61 [1969] s. 715). Bylo to zejména při rozhodováních, kdy členové MTK poskytovali svou pomoc skvělým a téměř „institucionálním“ způsobem. Jelikož pocházejí z různých národů a jelikož mají zkušenosti s kulturami rozličných národů, znají lépe nové problémy, které jsou novými obdobami problémů minulých dob, a proto mohou také lépe vystihovat aspirace a různé mentality dnešních lidí. Z uvedeného důvodu mohou poskytovat velkou pomoc a podávat hlubší a přiměřenější odpovědi na naléhavé otázky v souladu s normou víry zjevené Kristem a předávané v církvi.

Proto tedy poté, co jsme vše pozorně uvážili, z vlastního pohnutí (motu proprio) naší apoštolkou autoritou vyhlašujeme nová statuta MTK a nařizujeme, co následuje.

1. Úkolem MTK je studovat velmi důležité naukové problémy, zejména ty, které vykazují nové aspekty, a tímto způsobem poskytovat pomoc církevnímu magisteriu, zejména posvátné Kongregaci pro nauku víry, při níž je MTK ustanovena.

2. Prezidentem MTK je kardinál prefekt posvátné Kongregace pro nauku víry, který však v naléhavém případě a pro jednotlivá zasedání může delegovat jiného moderátora.

3. MTK se skládá z odborníků v teologických vědách, kteří pocházejí z různých škol a národů a kteří vynikají svým poznáním, rozvahou a věrností církevnímu magisteriu.

4. Členové MTK jsou jmenováni nejvyšším pontifikem, jehož posouzení jsou navrhováni kardinálem prefektem posvátné Kongregace pro nauku víry poté, co byly vyslechnuty biskupské konference. Zmínění členové jsou jmenováni na pět let, po jejichž uplynutí mohou být znovu potvrzeni. Jejich počet ať nepřekračuje číslo 30, pokud to specifické případy nevyžadují jinak.

5. Generální sekretář MTK je jmenován nejvyšším pontifikem na základě návrhu kardinála prezidenta téže komise na pět let a patří mezi konsultanty posvátné Kongregace pro nauku víry. Po uplynutí pětiletí může být opětně potvrzen. Je vhodné, aby kardinál prezident předtím, než předloží nejvyššímu pontifikovi jména osob vhodných pro tento úřad, konzultoval, nakolik je to možné, členy MTK. Specifickou úlohou sekretáře je koordinovat práce a šířit spisy MTK, a to jak v průběhu zasedání, tak před jejich zahájením i po jejich skončení.

6. Pomocný sekretář je jmenován kardinálem prezidentem. Tento pomocný sekretář pomáhá generálnímu sekretáři v jeho běžné práci a pečuje zejména o technické a ekonomické aspekty.

7. Plenární zasedání MTK se koná alespoň jednou do roka, pokud tomu nebrání nepříznivé okolnosti.

8. Členové MTK mohou být konzultováni také písemnou formou.

9. Otázky a témata, jež mají být předloženy ke studiu, stanovuje nejvyšší pontifik nebo kardinál prezident. Může je navrhovat také posvátná Kongregace pro nauku víry, ostatní dikasteria římské kurie, biskupská synoda, biskupské konference. Je však třeba dodržovat to, co je předepsáno v č. 136 apoštolské konstituce Regimini ecclesiae universa.

10. Pro přípravu studia jednotlivých otázek kardinál prezident ustavuje specializované subkomise složené z členů MTK, kteří jsou vysoce kompetentní v dané oblasti.

Práci takovéto subkomise vede jeden člen MTK vybraný kardinálem prezidentem, aby v souladu s generálním sekretářem vedl přípravné práce na plenární zasedání. Tyto subkomise obvykle mají méně než deset členů, kteří se na krátkém speciálním zasedání mohou sejít také mimo Řím.

Mohou být konzultováni rovněž další odborníci, i nekatolíci. Ti, kdo jsou povoláni kvůli takovýmto konzultacím, se tím samým nestávají členy MTK.

Po skončení studia a na konci pětiletí končí subkomisím jejich úkoly, mohou však být jmenovány nebo opětně jmenovány na další pětiletí.

11. Závěry, k nimž MTK dospěje jak na plenárním zasedání, tak ve speciálních subkomisích, jakož i, pokud to je posouzeno jako vhodné, také mínění jednotlivých členů, ať jsou předloženy nejvyššímu pontifikovi a ať jsou předány k využití posvátné Kongregaci pro nauku víry.

12. Dokumenty, které byly schváleny většinou členů MTK, mohou být publikovány, pokud proti tomu nic nenamítá apoštolský stolec.

Texty, které byly schváleny pouze v obecné rovině, mohou být publikovány jako osobní díla členů MTK, MTK však za ně rozhodně nenese odpovědnost. Tato dispozice platí tím spíše v případě, že se jedná o přípravné relace nebo o vyjádření externích odborníků. Odlišnost těchto kvalifikací ať je jasně ozřejměna při prezentaci textů.

13. Členové MTK, pokud se jedná o témata projednávaná MTK a s ohledem na jejich povahu a důležitost, ať o nich zachovávají mlčenlivost, přičemž mají dodržovat normy spjaté s tak zvaným profesním tajemstvím. Záležitosti týkající se spolupráce s posvátnou Kongregací pro nauku víry jak na kolektivní, tak na individuální rovině v souvislosti s jejich povahou, jsou chráněny tajemstvím příslušejícím této kongregaci, případně pontifikálním tajemstvím, a to podle toho, co je předepsáno instrukcí týkající se tohoto tajemství (Srov. AAS 66 [1974] s. 89-92).

Nařizujeme, aby všechno, co je stanoveno tímto listem „motu proprio“ trvale platilo, aby to bylo ratifikováno a vstoupilo v platnost se všemi důsledky od 1. října probíhajícího roku, a to navzdory jakékoli překážce, byť by si zasluhovala zvláštní zmínku.

Dáno v Římě u Svatého Petra dne 6. srpna 1982 o svátku Proměnění našeho Pána Ježíše Krista, ve čtvrtém roce našeho pontifikátu.

Jan Pavel II.

© Copyright 1982 - Libreria Editrice Vaticana