|
|
|
|
|
|
 |
Dekret Inter mirifica BISKUP PAVEL, SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH, PŘEDMLUVA
HROMADNÉ SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY 1 Z podivuhodných technických vynálezů, které zejména v dnešní době s Boží pomocí vyvinul lidský důmysl ze stvořených věcí, církev bere na vědomí a sleduje se zvláštním zájmem ty, které mají vztah především k lidskému duchu a které otevřely nové možnosti velmi snadného sdělování zpráv, myšlenek a pokynů všeho druhu. Mezi těmito vynálezy vynikají prostředky uzpůsobené tak, aby mohly zasáhnout a ovlivnit nejen jednotlivce, ale i masy a celou lidskou společnost. Je to tisk, film, rozhlas, televize a jiné; právem se tedy nazývají hromadnými sdělovacími prostředky.
PROČ O NICH KONCIL JEDNÁ 2 Matka církev dobře ví, že tyto prostředky při správném používání prokazují lidstvu velké služby, neboť velmi přispívají k osvěžení a vzdělání ducha a k šíření i upevňování Božího království. Církev také ví, že jich mohou lidé používat proti záměru božského Stvořitele a k vlastní škodě. Svírá ji mateřská bolest nad škodami, které velmi často vzešly lidské společnosti z jejich zneužívání. Proto posvátný sněm v navázání na bdělou péči papežů a biskupů v této důležité záležitosti považuje za svůj úkol projednat hlavní otázky, související s hromadnými sdělovacími prostředky. Kromě toho doufá, že teoretické zásady a praktické směrnice, jak je zde předkládá, přispějí nejen k spáse věřících křesťanů, nýbrž i k pokroku celé lidské společnosti.
KAPITOLA 1
ÚKOLY CÍRKVE 3 Katolická církev byla založena Kristem Pánem k tomu, aby přinášela spásu všem lidem, a proto pociťuje naléhavou nutnost hlásat evangelium. Pokládá tedy za povinnost, spjatou s jejím úkolem, kázat poselství o spáse i pomocí hromadných sdělovacích prostředků a poučovat lidi o jejich správném používání. Církev má tedy přirozené právo používat a vlastnit všechny druhy těchto prostředků, pokud jsou nutné nebo užitečné ke křesťanské výchově a k veškeré její práci pro spásu duší. Duchovním pastýřům náleží úloha poučovat a vést věřící tak, aby i pomocí těchto prostředků usilovali o spásu a dokonalost svou i celé lidské rodiny. Jinak je především úkolem laiků prodchnout tyto prostředky humánním a křesťanským duchem tak, aby plně odpovídaly velkému očekávání lidstva i Božímu plánu.
MRAVNÍ HLEDISKO 4 Aby se sdělovacích prostředků užívalo správně, je zcela nezbytné, aby ti, kdo s nimi pracují, znali pravidla mravního řádu a věrně je v této oblasti uplatňovali. Musí mít na zřeteli především obsah, který každý ze sdělovacích prostředků, v souladu se svou zvláštní povahou, zprostředkuje. Současně však ať mají při sdělování před očima všecky okolnosti – cíl, osoby, místo, dobu a ostatní –, v nichž se sdělení uskutečňuje a které mohou pozměnit nebo zcela obrátit mravní hodnotu obsahu. Mezi ně patří každému sdělovacímu prostředku vlastní ráz působení, totiž moc jeho vlivu, kterou zejména nezkušení lidé jsou sotva s to postřehnout, zvládnout a podle potřeby odmítnout.
PRÁVO NA INFORMACI 5 Především však je nutné, aby si všichni, jichž se to týká, udělali ve svědomí jasno o správném používání těchto prostředků, především pokud jde o některé v současnosti živě diskutované otázky. První otázka se týká informace, tj. získávání a šíření zpráv. Je jistě zřejmé, že vlivem dnešního rozvoje lidské společnosti a těsnějších svazků mezi jejími členy se informace stala velmi užitečnou a z větší části nutnou. Veřejné a rychlé sdělování zpráv totiž poskytuje jednotlivcům úplnější a souvislé poznání událostí a skutečností. Tak mohou účinně přispívat k obecnému blahu a všichni mohou lépe pracovat na rozvoji celé občanské společnosti. Lidská společnost má tedy právo na informaci o tom, co je patřičné, aby lidé věděli jako jednotlivci nebo jako skupiny vzhledem k jejich životním okolnostem. Správné uplatňování tohoto práva však vyžaduje, aby sdělování mělo vždy pravdivý obsah a aby, při zachování spravedlnosti a lásky, bylo úplné. Kromě toho jeho forma musí být mravně nezávadná, to znamená, že při opatřování i při šíření zpráv musí pečlivě dbát mravních norem i zákonitých práv a důstojnosti člověka; neboť ne každé vědění prospívá, ale „láska vzdělává“ (1 Kor 8,1).
UMĚNÍ A MORÁLKA 6 Další otázka se týká vztahů mezi takzvanou svobodou umění a normami mravního zákona. Množící se diskuse o této věci pocházejí často z nesprávných pojetí etiky a estetiky. Proto koncil prohlašuje, že všichni musí naprosto uznávat prvenství objektivního mravního řádu, protože on jediný převyšuje a uvádí do patřičného souladu všechny ostatní roviny lidské činnosti, jakkoli významné, umění nevyjímaje. Jedině mravní řád totiž zasahuje člověka, rozumného Božího tvora s nadpřirozeným povoláním, v celé jeho přirozenosti. Zachovává-li se mravní řád v celém rozsahu a věrně, vede člověka k plné dokonalosti a blaženosti.
PŘEDVÁDĚNÍ MRAVNÍHO ZLA 7 Konečně líčení, popisování nebo představování mravního zla jistě může i pomocí hromadných sdělovacích prostředků sloužit k pronikavějšímu poznání a prozkoumání člověka. Může ukázat a vyzvednout vznešenost pravdy a dobra a dosáhnout přitom zvlášť působivých dramatických účinků. Aby však nepůsobilo duším více škody než užitku, ať se důsledně podřizuje mravním zákonům, zvláště když jde o věci, které vyžadují náležitou úctu nebo které v člověku, zraněném prvotní vinou, snadno rozněcují špatné touhy.
VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ 8 Veřejné mínění má dnes velmi silný a směrodatný vliv na soukromý i veřejný život všech společenských vrstev. Proto je nutné, aby všichni členové společnosti plnili i v této oblasti své závazky vůči spravedlnosti a lásce a snažili se vytvářet a rozšiřovat správně veřejné mínění také pomocí těchto prostředků.
POVINNOST PŘÍJEMCŮ 9 Zvláštní povinnosti mají všichni příjemci, tj. čtenáři, diváci a posluchači, kteří podle osobního a svobodného výběru přijímají to, co tyto prostředky poskytují. Správný výběr znamená požadavek, aby plně přáli všemu, co je hodnotné z hlediska mravnosti, vědění a umění, a aby se vyhýbali všemu, co by jim bylo příčinou duchovní škody nebo příležitostí k ní, co by mohlo jiné špatným příkladem uvést do nebezpečí nebo co by zatlačovalo dobrou produkci a podporovalo špatnou; to se děje často, když se platí podnikatelům, pro které jsou tyto prostředky pouze zdrojem zisku. Příjemci, mají-li splnit mravní zákon, ať nezapomínají na svou povinnost včas se informovat o posudcích příslušné autority ohledně těchto věcí a přidržet se jich podle pravidel o správném svědomí. Aby snáze odolávali pochybným doporučením a dobrá přijímali, ať se hledí vhodnými způsoby orientovat a pěstovat si správné svědomí.
POVINNOSTI MLÁDEŽE A RODIČŮ 10 Příjemci, zejména mladší, ať dbají, aby si osvojili míru a sebekázeň při užívání těchto prostředků. Mimoto ať se snaží důkladněji porozumět tomu, co vidí, slyší a čtou. Ať o tom hovoří s vychovateli a odborníky a naučí se správně hodnotit. Rodiče ať pamatují na to, že je jejich povinností pečlivě bdít nad tím, aby představení, tiskoviny a podobné věci, které jsou proti víře nebo mravnosti, neměly přístup do jejich domácnosti a aby se k nim jejich děti nedostaly ani jinde.
POVINNOSTI TVŮRCŮ 11 Zvláštní mravní odpovědnost za správné užívání hromadných sdělovacích prostředků mají novináři, spisovatelé, herci, režiséři, producenti, finančníci, organizátoři, provozovatelé, prodavači, kritici a ostatní, kteří se jakýmkoli způsobem podílejí na tvorbě a šíření sdělovaných obsahů. Je zcela jasné, jak vážné a důležité povinnosti spočívají za dnešních společenských poměrů na všech těchto činitelích; oni přece mohou svým informováním a ovlivňováním vést lidstvo správným směrem nebo ke zkáze. Jim proto připadá úkol působit na uspořádání hospodářských, politických a uměleckých záležitostí tak, aby nikdy nepodporovaly obecnému blahu. Aby to lépe splnili, doporučuje se jim vstoupit do odborných sdružení, která svým členům ukládají při jejich stavovských pracích a úkolech úctu k mravním zákonům podle potřeby i se společnou úmluvou o zachovávání mravního kodexu. Vždycky ať pamatují, že velkou část čtenářů a diváků tvoří mládež. Ta potřebuje četbu a podívanou, která by jim poskytovala slušnou zábavu a povznášela je. Kromě toho ať se starají o to, aby náboženská tematika byla svěřována osobám vážným a znalým a aby byla podávána s patřičnou úctou.
POVINNOSTI VEŘEJNÉ MOCI 12 Veřejná moc má v této oblasti zvláštní povinnosti se zřetelem k obecnému blahu; jemu přece mají tyto prostředky sloužit. V rámci své kompetence má úkol bránit a zabezpečovat pravou a spravedlivou svobodu informací, jakou dnešní společnost rozhodně k svému rozvoji potřebuje, zvláště pokud jde o tisk; dále podporovat náboženství, kulturu a hodnotné umění a zajistit příjemcům, aby mohli svobodně užívat svých zákonitých práv. Mimoto je úkolem veřejné moci podporovat podniky užitečné zejména pro mládež, které by se bez podpory nedaly uskutečnit. Když na veřejné moci právem spočívá starost o blaho občanů, má také povinnost vydáváním zákonů a jejich bedlivým prováděním spravedlivě a obezřele zajistit, aby se zneužívání těchto prostředků nevznikly vážně škody pro veřejnou mravnost a společenský pokrok. Tato bdělá péče nijak nepotlačuje svobodu jednotlivců nebo skupin, a to zejména v případě, že neposkytují účinné záruky lidé pracující s těmito prostředky z povolání. Zvláštními opatřeními je třeba chránit mladé lidi před tiskovinami a představeními škodlivými pro jejich věk.
KAPITOLA 2
OBECNÝ ÚKOL DUCHOVNÍCH PASTÝŘŮ A VĚŘÍCÍCH 13 Všichni členové církve mají společně a v dohodě, bez otálení a s největší horlivostí usilovat o to, aby se využívalo hromadných sdělovacích prostředků při nejrůznějších apoštolských akcích tak, jak to vyžaduje doba a místní podmínky; také ať brání škodlivým podnikům především v zemích, kde je žádoucí zvýšené úsilí o mravní a náboženský pokrok. Proto ať duchovní pastýři neváhají plnit svůj úkol v této oblasti, tak těsně spojené s jejich řádnou kazatelskou povinností. Také laici, kteří se zabývají sdělovacími prostředky z povolání, ať se snaží vydávat svědectví Kristu; především tím, že vykonávají své povolání odborně a s apoštolským duchem, ale také tím, že podle svých možností dávají k dispozici své technické, hospodářské, kulturní nebo umělecké schopnosti pro pastorační působení církve.
K JEDNOTLIVÝM PROSTŘEDKŮM 14 Především se má podporovat dobrý tisk. K tomu však, aby čtenáři byli zcela proniknuti křesťanským duchem, ať se zakládá a pěstuje také vysloveně katolický tisk. Může být založen a vydáván buď přímo církevní autoritou, nebo katolickými laiky. Jeho zjevný záměr je vytvářet, upevňovat a rozvíjet ve veřejném mínění postoje shodné s přirozeným právem i s katolickým učením a normami a také uveřejňovat a správně komentovat zprávy o životě církve. Věřícím ať se připomíná nutnost číst a šířit katolický tisk, aby si uměli o všech událostech utvořit křesťanský úsudek. Všemi účinnými prostředky ať se podporuje a zajišťuje výroba a promítání filmů, které poskytují slušné pobavení, jsou poučné a umělecké, především filmů určených pro mládež. To se docílí nejspíše podporou a spoluprací dobrých výrobců a distributorů na poli hospodářském i organizačním, dále pochvalnou kritikou a udělováním cen za hodnotné filmy a konečně podporou a spoluprací kin, která vedou katolíci a jiné poctivé osobnosti. Stejně účinně ať se pomáhá rozhlasovému a televiznímu vysílání, především takovému, které se hodí pro rodiny. Katolickému vysílání, které zapojuje posluchače a diváky do života církve a seznamuje je s náboženskými pravdami, se má dostávat důrazné podpory. Kde je to třeba, ať se promyšleně zřizují katolické vysílací stanice. Musí se však dbát, aby jejich vysílání vynikalo patřičnou úrovní a působivostí. Mimoto ať pečuje o to, aby staré a vznešené divadelní umění, které je už rozsáhle šířeno hromadnými sdělovacími prostředky, přispívalo k lidské a mravní výchově diváků.
VÝCHOVA KATOLICKÝCH ODBORNÍKŮ 15 Aby bylo možné dostát uvedeným požadavkům, ať jsou včas školeni kněží, řeholníci i laici. Musí mít přiměřené odborné znalosti, aby dovedli těchto prostředků používat pro apoštolské účely. Především laikům se musí dostat technické, teoretické i charakterové výchovy. Je třeba rozmnožit počet škol, fakult a ústavů, kde by novináři, tvůrci filmů, rozhlasových a televizních pořadů a ostatní zájemci mohli dostat úplné vyškolení v křesťanském duchu, zvláště pokud jde o sociální nauku církve. Také hercům ať se dostane výuky a pomoci, aby svým uměním sloužili lidské společnosti tak, jak je náležité. Konečně mají být pečlivě připravováni také literární, filmoví, rozhlasoví, televizní a ostatní kritikové, aby co nejlépe znali svůj obor, aby se naučili a cítili nutkání vyslovovat hodnocení, v nichž má zřetelné místo mravní hledisko.
VÝCHOVA PŘÍJEMCŮ 16 Správné užívání sdělovacích prostředků, které jsou k dispozici příjemcům různého věku a vzdělání, vyžaduje přiměřené školení a uvádění do praxe. K tomu cíli je třeba podporovat a rozšiřovat příhodné formy vzdělání, určené zvláště pro mládež, a to v katolických školách všech stupňů, v seminářích i v organizacích apoštolátu laiků, a vést tuto činnost podle křesťanských mravních zásad. Aby se toho snáze dosáhlo, má se katolická nauka i praxe v této oblasti probírat a vysvětlovat také v hodinách náboženství.
MATERIÁLNÍ PODMÍNKY 17 Bylo by naprosto nedůstojné synů církve, kdyby nečinně přihlíželi, jak je slovo spásy svazováno a zdržováno technickými potížemi nebo nepostačujícími prostředky. Náklady potřebné pro sdělovací prostředky jsou ovšem obrovské. Proto posvátný sněm připomíná věřícím, že jsou povinni podporovat finančně i jinak katolické deníky a časopisy, podnikání ve filmu, rozhlasové a televizní stanice a vysílání, jejichž hlavním cílem je šířit a hájit pravdu a snažit se o pokřesťanění lidské společnosti. Současně naléhavě vyzývá organizace i jednotlivce, kteří mají velký vliv v hospodářství nebo v technice, aby finančně i znalostmi ochotně a štědře podporovali sdělovací prostředky, pokud slouží pravé kultuře a apoštolátu.
DEN HROMADNÝCH SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ 18 K účinnému posílení mnohostranného apoštolátu církve v oblasti hromadných sdělovacích prostředků ať se koná ve všech diecézích na světě, podle rozhodnutí biskupů, každoročně den, v němž budou věřící poučeni o svých povinnostech v této věci a vybídnuti k modlitbám na tento úmysl i k peněžité sbírce na tento účel; výtěžek musí být svědomitě vynaložen na organizování, vydržování a rozvoj církevních zařízení a podniků, a to podle potřeb světové církve.
PAPEŽSKÝ ORGÁN PRO SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY 19 Při plnění své nejvyšší pastýřské péče na poli hromadných sdělovacích prostředků má papež k dispozici zvláštní úřad v rámci Svatého stolce. (1)((1/Koncilní otcové se ochotně připojují k návrhu „Sekretariátu pro tisk a představení“ a v úctě žádají Svatého otce, aby úkoly a kompetence této komise byly rozšířeny na všechny hromadné sdělovací prostředky, včetně tisku, a aby byli přizváni odborníci, i věřící laici, z různých oborů.))
KOMPETENCE BISKUPŮ 20 Biskupové budou mít za úkol bdít ve svých diecézích nad zařízeními a podniky tohoto druhu, podporovat je, a pokud souvisí s veřejným apoštolátem, koordinovat. Výjimku nečiní ani akce vedené řeholníky, kteří jsou vyňati z biskupské pravomoci.
NÁRODNÍ ORGÁNY 21 Účinný apoštolát v rámci celého národa vyžaduje jednotu plánů i sil. Proto tento posvátný sněm stanoví a přikazuje, aby se všude zřídila národní ústředí pro tisk, film, rozhlas a televizi a aby se jim všemožně pomáhalo. Hlavní povinností těchto ústředí bude starat se o správnou mravní výchovu věřících pro užívání těchto prostředků a také podporovat a koordinovat všechno, co katolíci v této oblasti dělají. Jejich řízení ať je v každém národě svěřeno zvláštní komisi biskupů nebo některému pověřenému biskupovi. V těchto jmenovaných orgánech ať mají účast také laici zběhlí v katolickém učení a v těchto oborech.
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE 22 Ježto působnost těchto prostředků přesahuje hranice národů a z jednotlivců dělá takřka občany celého lidského společenství, mají národní aktivity v této oblasti vzájemně spolupracovat i v měřítku mezinárodním. Ústředí, o nichž je řeč v čl. 21, ať aktivně spolupracují se svým příslušným mezinárodním katolickým sdružením. Tato mezinárodní katolická sdružení mohou být právoplatně schválena jen Svatým stolcem a podléhají mu.
ZÁVĚR
PASTORAČNÍ INSTRUKCE 23 Aby všechny zásady a směrnice tohoto posvátného sněmu o hromadných sdělovacích prostředcích byly uvedeny ve skutek, ať je z výslovného příkazu koncilu vydána pastorační instrukce. Tímto úkolem se pověřuje zvláštní úřad Svatého stolce, o kterém je řeč v čl. 19, za pomoci odborníků z různých národů.
VÝZVA VŠEM LIDEM DOBRÉ VŮLE 24 Tento posvátný sněm doufá, že jeho ustanovený a směrnice budou ochotně přijaty a svědomitě zachovávány všemi členy církve. Ti nejenže nemají užíváním těchto prostředků utrpět škodu, ale jako sůl mají kořenit zemi a jako světlo ozařovat svět. Mimoto vyzývá tento sněm všechny lidi dobré vůle, především ty, kteří mají nad těmito prostředky nějakou moc, aby se snažili usměrňovat je jenom k blahu lidské společnosti, neboť její osud závisí čím dále tím více na jejich správném užívání. A jako dříve starými uměleckými památkami, tak i těmito novými vynálezy ať je oslavováno jméno Páně podle slov apoštola Pavla: „Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky“ (Žid 13,8).
S tím vším vcelku i jednotlivě, co bylo stanoveno v tomto dekretu, souhlasili otcové posvátného sněmu. A my apoštolskou mocí Kristem nám svěřenou spolu se ctihodnými otci v Duchu svatém to schvalujeme, rozhodujeme a ustanovujeme, a co takto sněm ustanovil, k Boží slávě přikazujeme vyhlásit.
V Římě u svatého Petra dne 4. prosince 1963.
Já PAVEL, biskup katolické církve Následují podpisy otců.
OBSAH PŘEDMLUVA Kapitola 1 Kapitola 2 ZÁVĚR
|
 |